Já králem stokrát chtěl být
16.07.2011 14:01
Já stokrát králem chtěl být...
Leč nezbylo nic jiného než v hrobě tlít...
Zapomenut jak pro nic za nic obyčejný hmyz
Já stokrát králem chtěl být...
Leč nezbylo nic než spisovatelem být...
Spisovatelem bez papírů a slov
Jen inkoustů pár kapek v mých světech
kde králem jsem chtěl být...
A byl...
Než vlk však k měsíci zavyl, aby pravdu ve mne vzbudil.
Procházení parky a sály královskými jsem hrdě dil.
Než vlk k měsíci zavyl, aby ve mne pravdu vzbudil.
Kapky inkoustu jsem jen pil v lži topící se.
Nemluvit o tom nikdy více.
Zbyly jen slzy krvavé, bez krále a jeho hrobky truchlivé.
Já králem stokrát chtěl být...
A byl...
Leč bez ocenění
S prázdným měním v kapse, bez špetky slov na papíře.
Myšlenek bylo plných v díře - v té jámě černé!
Dny však na mne byly perné
Tak větrné a studené...
Já králem stokrát chtěl být...
A byl...
Než ten proklatý vlk zavyl.
Já králem stokrát byl...
Bez špetky slova na papíře...
Jsem však usnul v oné noře
Bez ocenění...a mění v kapse.
Kralování ukončil jsem předčasně
Svícen praštil mě po hlavě
A já tu pravdu dil
Nikdy jsem v těch světech vlastně nebyl...
Já králem stokrát chtěl být...
A byl...
Než ta myšlenka proklatá nechala se uletět.